Ohňostroj – co o něm možná ještě nevíte

Vezmete své děti na krásnou podívanou v domnění, že pro ně děláte něco dobrého, že budou mít nezapomenutelný zážitek plný radosti. Ukážete jim ohňostroj – světýlka a barvičky. Před Silvestrem vidíte v obchodních řetězcích, jak rodiče společně s dětmi vybírají a nakupují zábavní pyrotechniku, kterou si pak odpálí před domem.

Zkusili jste ale někdy přemýšlet ještě dál? Co stojí za těmi světýlky a barvičkami, za typickým chemickým zápachem takového ohňostroje? Opravdu pro své děti i pro sebe děláte správně?

Ohňostroj se dostane až do výšky 100 metrů a tam se zbytky chemických látek rozptýlí do ovzduší. Zvýší se prašnost a emitovaný prach může v ovzduší setrvat až několik dní. Tento prach obsahuje hlavně sloučeniny kovů K – draslík, Ba – baryum, Mg – hořčík, Sr – stroncium, Cu – měď, Pb – olovo, Sn – cín, Al – hliník, Bi – bismut, Ga – galium. Tyto kovy se používají především k hoření jako okysličovadla, dále obarvují plameny a před odpálením stabilizují pyrotechniku. Také se zvyšuje koncentrace síranů a dusičnanů v ovzduší. Často se ohňostroje pořádají nad vodní plochou. Prach uvolněný z pyrotechnických efektů spadá dolů a kontaminuje i vodu. Jde o stejné látky, které působí nepříznivě na souši. Třeba těžké kovy. Baryum, které zbarví plamínky ohně do zelena, se při styku s vodou může ze sloučeniny uvolnit a působit toxicky na vodní prostředí. Další těžké kovy, především olovo, se akumulují v tucích, ohroženy jsou tak především ryby, ale i všichni živočichové, kteří potřebují vodu ke svému životu a získávají ji z kontaminovaných ploch (vodní ptáci, nutrie, bobři a jiní). Vodu mohou znečistit i perchloráty, které zabraňují vstřebávání jodu, což může vést až k dočasné disfunkci štítné žlázy. Zvýšený obsah oxidu síry a dusíku může zase způsobit v mělčích vodách kolísání pH.

Příznivci ohňostrojů a zábavní pyrotechniky vůbec argumentují tím, že je to přece nevinná zábava, která jednou za rok neuškodí. Zábavní pyrotechnika se ale začíná odpalovat už poloviny listopadu a bezhlavé zneužívání této zábavy trvá v mnoha případech až do poloviny ledna. V tomto období se rapidně zhorší kvalita života občanům měst – lidé se bojí vycházet ven, protože mládež se baví tím, že hází petardy do davu lidí, maminkám pod kočárky, na psy, na kapoty aut, atd. Občané v tomto období nenajdou klidu – není možné se vyspat, vyvenčit psa, jít beze strachu po městě. Policie je na tento problém krátká. V některých městech platí vyhláška, která reguluje používání pyrotechniky, v některých ne, rozdíl mezi nimi však není. Legislativa je v tomto případě velmi špatně nastavena. Pyrotechniku si může koupit kdokoliv a odpalovat ji v podstatě kdekoli a kdykoliv. Ve městech tak přibývá nebezpečných incidentů. Opravdu vláda nemá zájem tento problém řešit?

Dalším velice závažným faktem je, že zábavní pyrotechnika velmi silně stresuje zvířata – hospodářská, divoká i domácí. Zvíře totiž nedokáže poznat, že jde o „zábavu“ a tak má v době odpalu ohňostrojů obavy o svůj život a snaží se prchnout. Důsledkem toho je veliké množství vystresovaných, poraněných či dokonce mrtvých zvířat. Ornitologové upozorňují na to, že ptáci ve tmě nevidí a ve snaze zachránit se, vzlétnou do neznáma – čeká je tak jistá smrt v drátech elektrického vedení či při nárazu do překážek. Hospodářská a divoká zvířata následkem stresu snižují svou produktivitu, zanášejí (kur), potrácejí, umírají. Domácí zvířata zažívají nepředstavitelný stres a v mnoha případech také umírají. Takže když si se svými dětmi odpálíte nějakou tu rachejtli během Silvestra na zahradě, je možné, že jste právě zabili zvíře o několik zahrad opodál.

Jistě, dalším argumentem příznivců pyrotechnických výrobků může být tradice. Ovšem pojetí této tradice se v posledních letech trochu zvrhlo. Slavit příchod nového roku hlukem je opravdu tradiční věc – lidé tloukli do kovadlin, hlasitě zpívali a hra na hudební nástroje byla co nejhlasitější proto, aby zahnala démony a zabránila jim škodit v nadcházejícím roce. Zvyk dělat kravál a binec s pomocí pochybných rachejtlí asijské provenience je ale nový a dnes už na něj většina lidí pohlíží jako na opilství na veřejnosti.
Můžeme oslavit příchod nového roku i kultivovaným způsobem, aniž bychom současně ubližovali domácím i volně žijícím zvířatům, ptákům a rybám, otravovali vzduch jedovatými látkami, chemikáliemi a těžkými kovy, jejichž obrovské množství během jediné noci vypustíme do vzduchu.

Přestože pyrotechnika jednoznačně způsobuje škody na životním prostředí (znečištění ekosystémů, plašení zvěře a ptáků), na zdraví (sluch, dýchací soustava) i ekonomice (náklady na pořízení pyrotechniky, ztráty na výnosu z hospodářských zvířat, škody na majetku způsobené požáry apod.), mnozí se stále ještě odmítají této zábavy vzdát.

Řešením této obtížné situace by mohl být zákon, který by umožnil městům zákaz prodeje a používání zábavní pyrotechniky na svých územích. Přesně takové opatření přijala už například Bratislava, není však jediná. Toto opatření je i jinde ve světě naprosto běžné. Občanům ale dochází trpělivost a volají rovnou po úplném, plošném zákazu.

Odpalování zábavní pyrotechniky je navíc v rozporu s mnoha zákony – jak na ochranu životního prostředí, tak na ochranu zvířat ale i občanů.

Proto si s dětmi, příbuznými a kamarády raději zapalte prskavku a užívejte si příchod Nového roku v poklidu, bez rámusu, utrpení a bolesti, protože jak se říká: Jak na Nový rok, tak po celý rok.

Takto vypadají následky Silvestrovských oslav:

Varování – následující obrázky jsou drastické!

labuť, pyrotechnika, zranění, ohňostroj

potrat, úhyn, ohňostroj, pyrotechnika

potrat, úhyn, ohňostroj, pyrotechnika

ohňostroj, pyrotechnika, úhyn,

zranění, kůň, pyrotechnika, ohňostroj

zranění, labuť, pyrotechnika, ohňostroj

pes, smrt, ohňostroj, pyrotechnika

úhyn, andulky, ohňostroj, pyrotechnika

 

Leave a Reply